Zřícenina hradu Cvilín (Šelenburk)
Dvouvrcholový kopec Cvilín leží 2 km jihovýchodně od Krnova v okrese Bruntál. Místo bylo obýváno lidmi již v mladší době kamenné a po jejich osídlení se zde zachovalo mnoho stop. Kromě zřícenin hradu Cvilína (zvaném rovněž Šelenburk) a zbytků opevněného hradiska na Zadním Cvilínském kopci (423 m n.m.) stojí na Předním Cvilínském kopci (441 m n.m.) poutní kostel a rozhledna. K hradu se dostanete z Krnova na Opavu. Těsně před Krnovem odbočte doleva a pokračujte do kopce asi 400 m k penzionu Šelenburk (odbočka je značena dobře viditelnou reklamní cedulí penzionu). Od penzionu pokračujte ke zřícenině pěšky po zelené značce asi 1,3 km.
 |
|
| Poloha a popis hradu | |
Raně gotické založení vtisklo hradu ráz pevného, nepříliš rozsáhlého objektu přibližně čtvercového půdorysu, po jehož obvodu byly umístěny obytné budovy a v jihozápadním rohu masivní válcová věž, vedle níž vedl vchod do hradu. Obrannou soustavu tvořily hradby, téměř po celém obvodu zdvojené a umělý příkop s předsunutým valem, který je částečně prehistorického původu.
Pravidelnou téměř čtvercovou dispozici s mohutnou obvodovou hradbou, místy až 4m silnou, obklopuje parkán - vnitřně členěný na tři zóny a následný hluboký příkop, umocněný místy ještě dobře zřetelným valem. V jižním koutě nádvoří hradu stojí 8,5m vysoké torzo mohutné válcové věže o průměru 14 m - největší v české části Slezska. V její bezprostřední blízkosti se nachází ve skále vylámaná studna, kterou odhalil archeologický výzkum, prováděný ve 30. letech. Na protější straně nádvoří, u severozápadní hradby, stál pravděpodobně nejstarší hradní palác, ze kterého se zachovala jen suterénní část.
| |
 |  |  |  | |
Západní úsek nádvoří vyplňoval tříprostorový mladší pozdně gotický nebo renezanční objekt na půdorysu L. Nejdelší obytné stavení na hradě představoval pozdně gotický hlavní palác u severovýchodní hradby se čtyřprostorovým přízemím. Přistup do hradního jádra byl veden mostem přes příkop směrem j jižnímu nároží, kde byla zbudována branská budova. V nejširší části příkopu, východně od mostu, se měla nalézat cisterna na vodu.
Ve vzdálenosti cca 250 m jihovýchodně od hradu, na hraně prudce klesajícího svahu, je umístěno předsunuté opevnění, vzniklé nejspíše v souvislosti s událostmi 30-ti leté války v 17. století. | |
 | |
| Historie hradu | |
| Příhodná strategická poloha strmého hradního kopce (423 m) severně od obce Úvalna předurčila toto místo již v mladší době kamenné ke vzniku opevněného hradiště. Hrad Cvilín byl vybudován jako jeden z článků obranné zemské soustavy někdy ve 13. století. Poprvé se připomíná v roce 1253 v zakládací listině Horního Benešova. Ve druhé polovině 13. století náležel Benešovicům, z nichž Beneš se psal z Lobensteina (podle něj byl hrad nazýván také Lobenstein). | |
 |  | |
| V roce 1284 připadl hrad Cvilín pod správu opavského vévody Mikuláše, v roce 1377, kdy bylo knížectví rozděleno na dvě samostatná knížectví, krnovské a opavské, získal hrad Jan I. Poté hrad vystřídal ještě několik majitelů, než byl v roce 1474 poničen vojsky Matyáše Korvína. Hrad poté chátral, opraven byl až v 16. století Jiřím ze Šelmberka, který získal krnovské knížectví v roce 1506. Jiří hrad roku 1523 prodal markraběti Jiřímu Hohenzollernskému, který nějakou dobu pokračoval v opravách, poté však hrad opustil a přesunul se do Krnova, kde si vybudoval nové sídlo v renesančním slohu. | |
 | |
| Hrad Cvilín sloužil ještě určitou dobu krnovským knížatům jako místo odpočinku po lovu. Definitivně byl opuštěn po třicetileté válce a poté již nezadržitelně chátral. Nejvíc utrpěla zřícenina hradu roku 1861, kdy bylo její zdivo rozebráno na stavbu silnice do Petrovic. | |
| Pamětihodnosti Cvilína | |
Na malebný Přední Cvilínský kopec, který je od centra města vzdálen 2 km jihovýchodním směrem, vede 222 kamenných schodů, vybudovaných v letech 1869-1879. V mladší době kamenné na tomto kopci stávalo hradisko, jeho zbytky jsou dodnes patrné. Na temeni kopce byla roku 1786 založena osada Mariánské Pole. Nad ní stojí monumentální barokní jednolodní poutní kostel svatého Kříže a Panny Marie Sedmibolestné z let 1722-1727. Stavbu vedli Ondřej Gans a jeho syn Jiří Bedřich Gans. V průčelí kostela je obraz od Jana Sperlicha z roku 1868. V posledním roce druhé světové války byl kostel těžce poškozen, opraven byl v letech 1946-47. Na vrcholu Předního Cvilínského kopce stojí rovněž 29 metrů vysoká rozhledna, postavená v letech 1902-1903 podle plánů Ernsta Latzela. Z rozhledny je výhled na celé Krnovsko, masiv Hrubého Jeseníku i do Polska.
Na Zadním Cvilínském kopci bylo v době halštatské rozsáhlé opevněné hradisko. Dodnes se dochovaly zbytky obranného valu. Na východním svahu bylo roku 1817 objeveno velké žárové pohřebiště. Na vrcholu kopce, v prostoru dřívějšího slovanského sídliště, stojí zřícenina většími přestavbami nenarušeného raně gotického hradu Cvilína z poloviny 13. století. | |
 |  |
|
Blizke usługi, ciekawość albo inszy przedmiot |
| | Noclegi | | | Turystyka | | | | | | |
Mapa lokalna - obiekt wskazuje czerwona strzałka
Mapa lokalna 1:50 000 - obiekt wskazuje czerwona strzałka
|
Automapa
Ortofotomapa
Mapa turystyczna
